Zimní zahrady

V sekci zimní zahrady můžete dále navštívit záložky v menu : Konstrukce : Ocelové, AL, PVC, dále : Typy konstrukcí pro zimní zahrady, nebo ukázky hotových realizací : Reference, Druhy ventilací : Ventilace a další užitečné informace : Užitečné informace

Zimní zahrady se začaly stavět od poloviny 17. století, kdy se jim říkalo oranžérie, protože byly určeny především pro celoroční pěstování pomerančovníků. Byly to nejprve zděné budovy s velkými okny, ve kterých se v zimě přitápělo. Pěstování citrusů byla velice nákladná investice, kterou si tehdy mohl dovolit pouze panovník a vysoká šlechta.
Právě proto se staly zimní zahrady symbolem blahobytu a i dnes patří k nadstandardu, jsou poměrně drahé a architektonicky někdy náročné.

Dnes zimní zahrada symbolizuje společenské postavení či ekologické povědomí svého obyvatele. V dnešním moderním pojetí rozšiřuje náš obytný prostor a přibližuje nás přírodě. Její nespornou výhodou je především to, že ji můžeme využívat celoločně. Rostliny, které zde umístíme, slouží převážně k dekoratiním účelům, a proto by péče o ně měla být pokud možnosnadná.

Zimní zahradu můžeme koncipovat např. jako nevytápěnou, která nám v podstatě může posloužit jako jakýsi zahradní pokoj, respektive místo pro přechovávání rostlin během chladného zimního období. Může také fungovat jako spořič energie, tj. jako přechodová oblast mezi obytným domem a okolním vnějším světem. Komu však jde především o zvýšení kvality bydlení prostřednictvím změny prostředí a kdo chce po celý rok vychutnávat příjemnou atmosféru prosluněného vytápěného obytného pokoje plného nádherných rostlin a květin, tomu doporučujeme pořídit si klasickou zimní zahradu.

Každá zimní zahrada je unikát, který je sestaven systémově z jednotlivých prvků (střešní profily pro pevnou a vyklápěcí střechu, svislé pevné i posuvné stěny, jednokřídlové a dvoukřídlové otočné dveře, výklopná a otočná okna atd). Pro jednotlivé prvky jsou dány výrobci minimální a maxiální rozměry, které by neměly být překračovány (pouze po konzultaci s výrobcem).

Optimální situace nastane, jestliže je zimní zahrada zakomponována již do stavebního projektu. To se bohužel stává málokdy, většinou je zimní zahrada požadována stavebníkem až dodatečně. To způsobuje nemalé problémy, neboť ne vždy mohou být dodrženy předpisy výrobce konstrukcí, např. minimální sklon střechy (u pevné 7%, u posuvné 12%). Pak musí být zahrada navržena jinak.

Zákazník by měl buď přinést projekt zimní zahrady, nebo sdělit své představy o rozměrech, tvaru a podobě.

Předpokladem pro každé navržení funkční zimní zahrady je chápání zimní zahrady jako komplexsního klimatického prostorového systému a znalost jeho nejdůležitějších určujících faktorů. Můžeme řídit souhrn všech vlivů a jevů jako jsou dopadající sluneční energie, toky tepla, cirkulace vzduchu, a to nejprve volbou lokality a polohy, včleněním zimní zahrady do domu, výběrem materiálů, podílem prosklených ploch atd.

Proto při rozhodování pro jedno či druhé provedení je vždy důležitá otázka k jakému účelu je zimní zahrada určena.

Jak je to s teplem?

Aby zimní zahrada přinesla domu výraznější energetické úspory, musela by být bez přídavného vytápění - potom však nemůže sloužit k užívání po celý rok. Na druhou stranu - pokud je zimní zahrada dobře orientována a má kvalitní izolaci, může sluneční energie vyrovnávat ztráty vzniké umělým topením v nepříznivých obdobích, vytápění tedy nemusí být vůbec nákladné.

Pro celoroční užívání je samozřejmě nezbytná dobrá izolace. Jednoduchá skla z tohoto hlediska naprosto nedostatečná, můžete však vybírat z řady izolačních skel - od dvojitích až po trojité .Nejdokonalejší tepelnou bariéru zimní zahrady tvoří neviditelná vrstva kovu - pokud je potažena na skle, funguje jako nevidetelné zrcadlo. Propouští světlo, ale odráží velkou část tepelného záření. I nízké zimní slunce opírající se do svislých skel může výrazně přispět k tepelné pohodě - proto může být výhodné na stěny použít skla pro teplo propustnější, na střechu nepropustná. Počáteční ivestice do kvalitní zimní zahrady je poněkud vyšší, ale určitě se vyplatí.

Izolační skla Vás ochrání nejen před zimním chladem, ale také před letním přehřátím. Navíc tvoří i účinnou bariéru proti hluku. Nezbytný je dobře vyřešený systém větrání. Lze je zajistit posuvnými či výklopnými okny ve svislých stěnách, střešními okny otvíranými ručně či elektricky nebo pomocí elektrického ventilátoru s termostatem. Zapomenout se nesmí ani na zastínění před příliš intenzivním sluncem. Nejlépe se osvědčují lehce ovladatelné rolety, rohože či žaluzie.

Zimní zahrada - prostor k odpočinku

Aby zimní zahrada mohla sloužit jakosamostatný obytný prostor, měla by mít nejméně 10 metrů čtverečních a hloubku 2 metry. Je třeba počítat s místem pro květiny, nábytek i průchozí zóny.Pokud její prostor přímo navazuje na vnitřek domu, stačí plocha i menší. zimní zahrada tvoří přechod mezi interiérem a venkovním prostředím, čemuž může odpovídat i podlahová krytina. Vhodná je například keramická dlažba, přírodní kámen či dřevo.

Vzdušnou a světlou atmosféru nejlépe doplní odlehčený nábytek, příliš masvní vybavení spíše uškodí.

Světová strana, na kterou bude zimní zahrada situována, má základní vliv na její další využití i na potřebu vytápění. Nejvýhodnější je jih, kde vnitřek i v zimě prohřívají sluneční paprsky, dále pak západ, kde si můžete užívat hřejivých slunných podvečerů. Rovněž rostlinám se v těchto případech díky dostatku světla daří nejlépe. Kdo dává přednost rannímu slunci, může zvolit orientaci východní. Severní strana je nejméně vhodná - zimní zahrada zde působí sice jako izolant domu, ale slunce ji takřka nevyhřívá.