Zimnizahrady.biz - DYNAL spol. s r.o.
Vrchlického nám. 13, 270 34 Čistá, tel: 313 549 040, tel./fax: 313 549 389, mobil: 724 020 222, 731 150 088, BEZPLATNÉ VOLÁNÍ pondělí - pátek 7,oo - 15,3o 739 565 720
DYNAL společnost pro realizace s.r.o. je česká firma a na trhu působí od roku 2006. Vyrábíme zimní zahrady z ocelových, hliníkových a plastových konstrukcí. Od roku 2022 dodáváme BIOKLIMATICKÉ PERGOLY. Součástí nabídky jsou také různá zastřešení, zasklení pergol, altánů, zastřešení bazénů, teras, konstrukce pro skleníky, vchodové stříšky a další práce se sklem a polykarbonátem. Nabízíme kompletní řešení od návrhu, cenové kalkulace přes finální montáž a servis.
E-maily:
zimnizahrady@dynal.cz
sklenar@dynal.cz
Technici:
konstrukce, cenovky, termíny montáží
p. Bičovský +420 731 150 083
p. Jílek +420 723 777 203
montáže, výroba
p. Praska +420 731 416 670
smlouvy, nabídky
p. Sklenář +420 731 150 090
Kancelář:
Tyršova 565,
331 41 Kralovice
Tel./Fax: 373 312 358
Mobil: 731150083, 723777203
V této části našich stránek si můžete přečíst a dozvěd se zajímavosti o zimních zahrádách jako například :
Střecha prosklenná polykarbonátem opálovým, světelná propustnost 45 % s tepelnou izolací k-1,47 W/m2
Nová obytná plocha nebo-li zimní zahrada může širší stranou navazovat na dům nebo být dalece vysunuta do venkovní zahrady, pokrývat jedno či více podlaží, navazovat na různě rozsáhlé části prosklené střechy. Zajímavým řešením jsou i střešní prosklené nástavby, jako základ lze využít třeba i střechu garáže.
Aby zimní zahrada přinesla domu výraznější energetické úspory, musela by být bez přídavného vytápění – potom však nemůže sloužit k odpočinku po celý rok. Na druhou stranu – pokud je dobře orientovaná a má kvalitní izolaci, může přirozená sluneční energie vyrovnávat ztráty vzniklé umělým topením v nepříznivých obdobích, vytápění tedy nemusí být vůbec nákladné.
Nezbytná je samozřejmě dobrá izolace. Jednoduchá skla jsou z tohoto hlediska naprosto nedostatečná, můžete si však vybrat z řady izolačních skel – od dvojitých se vzduchovou výplní až po trojité plněné inertním plynem. „Nejdokonalejší tepelnou bariéru tvoří neviditelná vrstva kovu – pokud je potažena na skle, funguje jako neviditelné zrcadlo. Propouští světlo, ale odráží velkou část tepelného záření.“ I nízké zimní slunce opírající se do svislých skel může výrazně přispět k tepelné pohodě – proto může být výhodné na stěny použít skla pro teplo propustnější, na střechu nepropustná. Počáteční investice je poněkud vyšší, ale vyplatí se.
Izolační skla vás ochrání nejen před zimním chladem, ale také před letním přehřátím. Navíc tvoří i účinnou bariéru proti hluku. Nezbytný je dobře vyřešený systém větrání. Lze je zajistit posuvnými či výklopnými okny ve svislých stěnách, střešními okny otvíranými ručně či elektricky nebo pomocí elektrického ventilátoru s termostatem. Zapomenout se nesmí ani na zastínění před příliš intenzivním sluncem. Nejlépe se osvědčují lehce ovladatelné rolety, rohože a žaluzie.
Světová strana, na kterou bude zimní zahrada situována, má základní vliv na její další využití i na potřebu vytápění. Nejvýhodnější je jih, kde vnitřek i v zimě prohřívají sluneční paprsky, dále pak západ, kde si můžete užívat hřejivých slunných podvečerů. Rovněž rostlinám se v těchto případech díky dostatku světla daří nejlépe. Kdo dává přednost rannímu slunci, může zvoliti orientaci východní. Severní strana je nejméně vhodná – zimní zahrady zde působí sice jako tepelný izolant domu, ale slunce ji takřka nevyhřívá.
Z hlediska osázení rostlinami je možné rozlišit několik hlavních typů zimních zahrad: Běžným typem je subtropická zimní zahrada, kde se mohou pěstovat rostliny volně rostoucí v subtropickém pásmu. Není určena pro celoroční obývání a během zimy tam obvykle jen přezimují rostliny v létě umístěné na balkonech a terasách. Jsou to například mračňák (Abutilon), akácie (Acacia), azalky (Rhododendron), blahočet (Araucaria), bugénvilea (Bouganvillea), citrusy (Citrus), fatshedera (Fatshedera), gardénie (Gardenia), gerbera (Gerbera), jasmín (Jasminum), oleander (Nerium oleander), některé druhy bambusů a další.
Nejpůsobivější je celoročně obytná tropická zimní zahrada. Můžeme v ní pěstovat například ananasovníky (Ananas), banánovníky (Musa), dračince (Dracaena), dračinky (Cordiline), fíkusy (Ficus), filodendrony (Philodendron), kávovník (Coffea), kolumney (Columnea), krotony (Codiaeum), parožnatky (Platycerium), toulitky (Anthurium), pepřince (Peperomia), strelície (Strelitzia), šáchory (Cyperus) a různé druhy palem, kapradin, orchideí, bromélií a masožravých rostlin.
Zajímavě vypadá sukulentní zimní zahrada - vzdušná vlhkost je zde podobná jako v bytě. Předností je především snadná údržba. Pěstují se tu například Celistocactus, cefalocereus (Cephalocereus senilis), mamilárie (Mammillaria), opuncie (Opuntia) nebo parodie (Parodie). Málo obvyklá je vodní zimní zahrada. Vzhledem k vysoké vlhkosti musí být dobře oddělena od obytných prostor a vybrané rostliny by měly mít podobné pěstební nároky. Jsou to například ardísie (Ardisia crenata), babelka (Pistia stratiotes), stolístek (Myriophyllum), helxine (Soleirolia), hortenzie (Hydrangea), kořenokvětka (Aspidistra elatior), lopatkovec (Spathiphyllum), ruélie (Dipteracanthus), skřípina (Scirpuscernnus), tokozelka (Eichhornia crassipes), vraneček (Azolla), někteří zástupci čeledi broméliovitých a kapradin.
Důležitým prvkem při projektování zimní zahrady je typ nosné konstrukce. Skleněné stěny mohou být zasazeny do ocelových profilů, dřeva, hliníku nebo plastů. Každý materiál má své výhody a nevýhody.
V minulosti se nejvíce používala poměrně levná ocel. Ale kromě velké hmotnosti je její hlavní nevýhodou vysoká tepelná vodivost.
Dobré tepelně-izolační vlastnosti a příjemný vzhled má dřevo. Pro konstrukce zimních zahrad se využívá hlavně dřevo smrkové a borovicové, nejdražší je dřevo dubové. Ovšem plánujeme-li zimní zahradu především jako "skleník" pro pěstování rostlin, je dřevěná konstrukce nevhodná, protože ve vlhkém prostředí musí být pravidelně impregnována a natírána. Dnes se pro zimní zahrady nejvíce používají konstrukce plastové a hliníkové. Hliník se dá dobře zpracovat, umožňuje velký výběr forem a má dlouhou životnost. Také plastové profily mají své přednosti - oproti hliníku jsou levnější, mají více barevných kombinací a lepší izolační vlastnosti. Dobrým spojením jsou dřevohliníkové nebo dřevo-plastové systémy: na vnější straně je odolný hliník nebo plast, uvnitř přirozeně útulné a dobře tepelně izolující dřevo. Nakonec záleží na tom, jak finančně náročnou konstrukci zvolíme. Zimní zahrada může být i z termicky oddělených hliníkových profilů, pozinkovaného plechu, ocelových trubek s plastovým povrchem nebo z vícekomorových profilů z polymerních materiálů s armováním z pozinkované oceli a podobně. Drahé materiály odolávají těm nejtvrdším podmínkám.
Kromě konstrukčního systému rozhoduje o teplotních poměrech uvnitř zimní zahrady její zasklení. Vlastnosti skla jsou určeny především světelnou propustností (E), tepelnou prostupností (U) a propustností pro UV záření (G). Čím vyšší je hodnota U, tím větší je podíl slunce na vytápění prostoru zimní zahrady, což je žádoucí hlavně v zimě. Se snižující se tepelnou prostupností U klesá i hodnota G, jinými slovy, čím lépe sklo tepelně izoluje, tím méně sluneční paprsky prohřívají její interiér. Pro zasklení zahrady obvykle používáme některý typ izolačního dvojskla, dvojité či trojité komůrkové desky z polykarbonátu nebo desky z akrylátu (plexisklo).
Moderní tepelně izolační dvojskla mají mezeru vyplněnou ušlechtilým plynem a obsahují výplň absorbující vlhkost. Například dvojité izolační sklo se vzduchovou výplní má hodnotu tepelné prostupnosti U=1,9 W/m2K, při použití ušlechtilého plynu, nejčastěji argonu, se hodnota U snižuje téměř až na 1 W/m2K. Speciální skla mají na vnější nebo vnitřní straně nanesenu mikroskopickou vrstvu kovu, která vytváří "tepelné zrcadlo" - odráží záření určitých vlnových délek, propouští sluneční energii dovnitř a brání jejímu úniku opačným směrem a podobně. Komůrkové desky z polykarbonátu redukují nárůst teploty interiéru až o 40 procent, ale zhoršují průhlednost stěny, takže se používají především tam, kde průhlednost není na závadu (střešní část) nebo když je třeba částečně omezit výhled, například k sousedovi. Kromě toho se změnou teploty roztahují a zase smrštují, takže je potřebná dostatečná dilatace.Vlastnosti skla pro zimní zahrady jsou určeny především světelnou propustností (E), tepelnou prostupností (U) a propustností pro UV záření (G). Čím vyšší je hodnota U, tím větší je podíl slunce na vytápění prostoru zimní zahrady, což je žádoucí hlavně v zimě.
Parametr a typ skla | Čiré sklo float | Čiré sklo s argonem | Čiré dvojsklo s argonem a bezpečnostní fólií | Reflexní dvojsklo s kovovou vrstvou (svislé) |
---|---|---|---|---|
Světelná propustnost (E) | 82 % | 79 % | 76 % | 56 % |
Propustnost pro UV záření (G) | 46 % | 13 % | 1 % | 13 % |
Tepelná propusnost (U) | 2,7 W/m2K | 1,3 W/m2K | 1,3 W/m2K | 1,3 W/m2K |
Vnitřní reflexe (I) | 15 % | 13 % | 13 % | 13 % |
Vnější reflexe (H) | 15 % | 14 % | 14 % | 14 % |
Tento článek naleznete na : http://www.bydleni.cz/clanek/Zimni-zahrada-zvysuje-komfort-rodinneho-bydleni-2
Je příjemné dopřát si výhod prosluněných zimních zahrad. Současná zimní zahrada rozšiřuje obytný prostor a přibližuje se tak přírodě v každém ročním období. Je proto oblíbeným místem rodinných sešlostí, útočištěm rostlin a klimatickým nárazníkem mezi přírodou a obytným interiérem.
K návratu zimních zahrad výrazně přispěly nejen moderní konstrukce a nové metody prosklení, ale i to, že dokážou výrazně uspořit energii.
Pro celoroční využití je třeba naplánovat výstavbu i vybavení zahrady tak, aby tu bylo příjemné a vyrovnané vnitřní klima jak pro rostliny, tak pro nás, ať mrzne, nebo pálí slunce...
Musíme počítat s tím, že na stavbu ze skla působí sluneční teplo a mráz mnohem více než na vlastní dům. Způsob jejího využití je tedy dobré pečlivě promyslet.
.: Jednoduše můžeme zimní zahradu vybudovat pomocí nástavby na původním balkonu dvoupodlažního domu.
Jen málokdy máme možnost vybrat si, kam chceme skleněnou přístavbu umístit, na kterou světovou stranu ji orientovat. Usazení zimní zahrady především závisí na velikosti pozemku a architektonickém i dispozičním řešení domu. Nicméně každá světová strana má pro umístění zimní zahrady své výhody i nevýhody.
.: Plisovaný stínící systém lze přesně přizpůsobit skleněným výplním trojúhelníkového či lichoběžníkového tvaru.
Při plánování zimní zahrady bereme ohled hlavně na přímé sousedy. Jde o to, abychom sousedům neomezili přímý výhled, nestínili jim a podobně. Tím předejdeme zbytečným sporům.
Nejjednodušším způsobem vybudování zimní zahrady je nástavba na terase, která se může u dvoupodlažního domu postavit do výšky a spojit s balkonem. Tím se rozšíří obytný prostor v obou podlažích.
U domů postavených do pravého úhlu jde zastřešit vzniklý kout prosklenou přístavbou a udělat ho obyvatelným za každého počasí.
Zasklenou přístavbu lze také postavit jako prosvětlený, útulně vybavený spojovací trakt mezi domem a garáží.
.: Prosklená veranda o rozměrech 4x5 m je z materiálu PVC Kömmerling. Majitelům slouží především jako místo k relaxaci a odpočinku.
U zimních zahrad zasazených do střechy nebo usazených na ploché střeše se dají nároky na světlo, útulnost a dobré podmínky pro rostliny často splnit lépe než v přízemí.
Dobrou ochranu před nepřízní počasí nabízí také zasklená přístavba při vstupu do domu.
Prosklená přístavba domu má být nejen atraktivní na pohled, ale také účelná. Proto je důležité správně rozvrhnout vnitřní prostor. Z čistě funkčního hlediska rozlišujeme tři prostorové zóny: odpočinkovou, vegetační, průchozí.
Z těchto požadavků vyplynou nároky na velikost zimní zahrady a její spojení s ostatními prostory. Plocha prosklené přístavby by měla mít minimálně 15 m2 a hloubku alespoň 2,5 m. Významnou roli v prostorovém plánování mají všechny otvory spojující zahradu s okolním prostředím.
.: Dvoupatrová zimní zahrada z ocelové konstrukce je obložená dřevem. Výplň tvoří běžné izolační dvojsklo, plastové dveře jsou v designu dřeva. Horní část je obytná, dolní část je zimovištěm květin.
Nosné profily dodávají prosklené konstrukci zajímavý vzhled a barevnost, ale hlavně dostatečnou pevnost a stabilitu. Vytápěné zimní zahrady musejí mít i náležitou tepelnou izolaci. Aby nám zimní zahrada dlouho a spolehlivě sloužila, plnila naše představy a v budoucnu nepotřebovala nákladné úpravy, stojí za to investovat (po zralé úvaze) do její konstrukce hned na začátku.
.: Dvoupatrová zimní zahrada z ocelové konstrukce je obložená dřevem-vlevo. Na stavbu zimní zahrady vpravo byla použita hliníková konstrukce v bílé barvě. Sklo má ochrannou fólii proti UV záření-vpravo.
.: Systém - přímého a nenucené větrání vzduchem. Chladnější vzduch se přivádí spodními větracími otvory a přehřátý vzduch se odvádí horními zevnitř.
Jestliže topení samo o sobě k regulaci vlhkosti vzduchu nestačí, je řešením větrání. Výměna vzduchu by měla být plynulá, nikoli nárazová. V letních měsících větráním odvádíme přehřátý vzduch do okolního prostředí.
.
: Tady posloužila zimní zahrada i jako praktické zastřešení bazénu. Na izolaci použili majitelé dvojitá izolační skla se vzduchovou výplní.
Důležité je také stínění. Nestíníme jen před teplem, ale mnohdy i před příliš intenzivním světlem. Rozlišujeme stínění přirozené a umělé. Umělé pak dále dělíme na vnitřní a vnější.
.: Na snímku není klasická zimní zahrada, ale ryze relaxační prostor s bazénem a domácím fitness.
Volit můžeme sklo s různými vlastnostmi a jejich kombinacemi, které zajistí tepelnou izolaci, světelnou propustnost, ochranu před slunečním zářením nebo zvukovou izolaci. Jaké?
Tento článek naleznete na : http://www.novinky.cz/clanek/153384-jak-postavit-moderni-zimni-zahradu-aby-rozsirila-obytny-prostor.html